„Když ti někdo říká ‚Nedělej to‘, tak s tím nepřestaneš“, říká zakladatel Metamorfo a skupiny Yottabe Jan Petr Nekovář

Není náhoda, že naše značka vychází z principu harm-reduction. Jan Petr Nekovář, zakladatel Metamorfo i celé skupiny Yottabe, do které patříme, s ním totiž má bohaté osobní zkušenosti. A to hned v několika oblastech. Jakých, a co přesně si pod harm-reduction představuje? Nejen to se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Honza je inovátor a vizionář, který podnikání vnímá jako přístup. A formu práce, která umožňuje vytvářet nové a neotřelé přístupy a metody. Právě proto se rozhodl do skupiny firem Yottabe přidat další přírůstek - Metamorfo.

Značka Metamorfo je založená na principu harm-reduction. Proč ses rozhodl zabývat právě tímhle tématem?

Protože je to potřeba. Já princip harm-reduction vnímám mnohem komplexněji, než jak se na něj obecně nahlíží. Navíc ho osobně zažívám. Za prvé jsem kuřák a tohohle zlozvyku se zbavuju. S tím mi pomáhají právě harm-reduction prostředky, díky kterým ty škody na sobě snižuju. Zároveň ale nejde jenom o oblast kouření. Harm-reduction se týká i otázky životosprávy - toho, co jím, co dělám. Tenhle pojem navíc chápu nejen v souvislosti s člověkem, ale i vším ostatním. V naší skupině proto kromě Metamorfo máme třeba i značky ADAPTO.space nebo NÚIK, které se věnují ochraně přírody. A tam je to vlastně to samé. Spoustu věcí bychom už dokázali dělat jinak, ale místo toho je pořád děláme stejně a pořád při tom škodíme přírodě. Harm-reduction pro mě z toho důvodu znamená nejenom snižování škod na sobě, ale i v okolí. Spousta správních firem v naší skupině se tak nějakým způsobem problematice harm-reduction věnuje. Myslím, že svět je teď připravený ke změně a lidi jsou otevření tomu nás vyslyšet, takže proto mě baví vymýšlet věci, které mají reálné dopady.

Provází tě tahle myšlenka od začátku podnikání?

Když jsem byl mladší a bylo mi přes dvacet, vůbec jsem takhle neuvažoval. Chtěl jsem vydělat peníze, ale možná ještě víc než o nich to pro mě bylo o naplnění snů. Když se chceš třeba někam podívat, tak na to potřebuješ zdroje. A dřív to stálo mnohem víc peněz než dneska. Řekl bych, že ta velká změna pro mě nastala, když jsme se s rodinou přestěhovali sem na venkov. Do té doby jsem si myslel, že je všechno v pořádku. Když bydlíš ve městě, tak to moc nepozoruješ. Stejně tak když jedeš na výlet třeba do národního parku. Až teprve když jsem tady všechno viděl na vlastní oči, tak mi došlo, jak se všechno drancuje. A v tom momentě jsem začal uvažovat nad tím, jak bych mohl pomoct, účinně a efektivně. Proto jsem se nejdřív rozhodl zaměřit na ochranu přírody.

Motto značky Metamorfo zní: „Chovej se k sobě líp“. Kdy ses k tomuhle kroku odhodlal ty sám?

Co se týče přímo mě, tak spouštěčem změny mého životního stylu se stal věk. Ve třiceti mi to bylo jedno, cítil jsem se zdravý a silný. Ale když mi bylo kolem 45 a najednou jsem začal zjišťovat, že sotva vyjdu schody, řekl jsem si, že bych s tím teda asi měl něco udělat. Dneska je moje životospráva už úplně jiná než byla třeba před pěti lety. Hodně cvičím a je to na mně významně znát. Cítím se prostě pořád silně, zdravě, mladě a je to daný právě tím, že jsem spoustu věcí změnil. Proto se chci o tuhle zkušenost podělit s ostatními. 

 

Máš opravdu hodně aktivit, kterým se věnuješ. Co ti pomáhá se zrelaxovat? 

To, co mi nejvíc pomáhá, je znát odpověď na otázku: proč tady jsem? Můj život má teď jasný směr, ale když neměl a plácal jsem se od jedný věci k druhý a soustředil se hlavně na svoje materiální sny, tak jsem věci jenom nějak dělal. Teď je to ale úplně o něčem jiným. Je mi 50 a vědomí, že mám poslání, mému životu dává velký smysl. Každé ráno mám chuť vstávat a jít měnit věci kolem sebe. To je asi to nejvíc, co mi pomáhá žít tak vitálně a intenzivně. Abych tohle všechno mohl dělat, tak jsem musel projít tou změnou a začít cvičit. Jsem člověk, který vnímá vědomí a způsob, jakým uvažuju -  celý ten holistický celek, kterým se vyjadřuju tady na světě - chci mít integrovaný. Chci integrovaně přemýšlet - co si myslím, to cítím, a taky dělám. A k tomu mi pomáhají třeba potní chýše, protože podle mě je dobrý se jednou za měsíc zastavit, srovnat si v hlavě to,  jaký máš záměr a projít takovým očistným procesem tepla, zimy, tím fyzickým stavem.. To považuju ne za fyzickou, ale mentální hygienu. Přijde mi, že se tím strašně málo zabýváme, přitom podle mě první věc, co by každý měl udělat, je pracovat na tom, aby neměl strach. To, co mě vždycky nejvíc ovlivňovalo, byly právě strachy. Ty ale dnes už nemám, protože vím, co dělám, vím co chci a kam jdu. 

 

Jaké strachy nás podle tebe svazují nejvíc? 

Třeba strach změnit práci, říct šéfovi, že nesouhlasíš s jeho názorem, nebo že chceš lepší peníze. Když to sečteš, tak máme spoustu drobných strachů a těch, které jsou vyvolávané i systémem médií a ideologií - ať už to jsou nemoci, války,...ale tenhle součet je determinující, a proto nejlogičtější věc, kterou můžeš udělat, je začít vůbec tyhle svoje drobné strachy řešit. Třeba když se někomu blízkému svěříš, jak se cítíš. Protože když to dokážeš, tak začneš pracovat taky na svojí sebehodnotě. Zároveň i tohle je vlastně harm-reduction, protože tím, že snížíš svoje strachy, tak snížíš vnitřní škody, které si vytváříš. 

Je zajímavé slyšet o harm-reduction v jiných souvislostech. Většina z nás má tenhle přístup spojený asi hlavně s kouřením… 

Myšlenka metamorfování vlastně nepřišla s kouřením, ale s cukrem, a to když mi jeden kamarád vysvětloval, jak s ním přestal, protože si denně koupil třeba čtyři, pět sladkých sušenek a po čase ho začaly bolet klouby. Dočetl se, že by to s tím mohlo mít souvislost, tak ten počet sušenek postupně začal omezovat a ulevilo se mu. Což k dalšímu zamyšlení přivedlo i mě, a když jsem se tím začal víc zabývat, uvědomil jsem si, že to, co všechno dnes může představovat problém, je obrovská škála věcí. 

Na chvilku se ale k tomu kouření přeci jenom vrátíme. Ke zlozvykům nás vedou různé okolnosti, mnohdy ty negativní. Jak jsi to měl ty?

Podnětem u mě bylo fyzické zdraví. Mí rodiče kouřili, když jsem byl malý, ale pamatuju si, že ještě v šestnácti jsem jim ty cigarety lámal. Sám jsem s kouřením začal až ve 24, když jsem se rozešel s holkou a viděl jsem to kolem sebe. 

Říkáš o sobě, že zkoušíš metamorfovat. Kdy sis tedy řekl, že je ten čas něco změnit?

Podnětem u mě bylo fyzické zdraví.Teď mi připadá, že těch 25 let, co kouřím, už je fakt dlouho. Párkrát jsem v mezidobí už i přestal a řekl jsem si, že si nezapálím v momentech, co jsem třeba rozčílený, ale jenom tehdy, kdy na to budu mít chuť. No a teď se k tomu přidal i ten věk, protože jak už jsem říkal, uvědomil jsem si, že musím věci měnit. Začal jsem to cítit třeba i na plicích, občas kašlu, ale vím, že touhle cestou jít nechci. Naopak si chci normálně užívat čas strávený s dětmi, jezdit na kole a udržet tempo. A tohle se ukázala být ta cesta. Když ti ale pořád někdo říká nedělej to, tak s tím nepřestaneš, protože máš pocit, že tě neustále někdo kritizuje. Na mě nejvíc zapůsobilo, když mi kamarád ukázal video, kde jsem viděl co nastane, když přestanu. Co všechno se v tom těle bude dít, a to mě inspirovalo, a taky to ve mně vyvolalo zvědavost. 

Jak náročný pro tebe proces metamorfování je? 

Musím říct, že když jdu do kavárny a dám si to kafe, tak si k tomu i rád zakouřím, ten rituál mě baví. Zároveň mám ale vyzkoušený, že když používám alternativy jako třeba pytlíček White Fox, tak je to příjemný a mám tuhle kombinaci rád, protože i těch alternativ pak místo cigaret vykouřím míň. A když jsem si pak třeba po třech dnech dal zase normální cigáro, tak jsem zjistil, že mi vůbec nechutnalo a dokonce jsem ho típnul, což byl po letech strašně zajímavý moment. A je to super, protože ta metamorfóza pak opravdu začíná probíhat.